LTTP: The Walking Dead Season One
Druhá sezóna The Walking Dead nám pomalu vrcholí a Telltale už na Comic-Conu přislíbili sezónu třetí. Ideální čas se konečně vrhnout na první sérii. V době vydáním jsem The Walking Dead ignoroval s tím, že si to celé zahraju najednou, až to bude kompletní. Jenže pak jsem na to zapomněl a úplně se mi to vykouřilo z hlavy. Tak jsem to nechal dva roky uležet a teď jsem se do prvních pěti epizod s chutí pustil.
Shodou náhod na Androidu – když jsem tak jednou brouzdal v Google Play – kde byla hra zrovna v nějaké velké slevové akci. A tak proč ne… Videa a spoilery jsem v roce 2012 nesledoval a to málo co sem o hře věděl, jsem už zapomněl. Šel jsem do toho tedy jako nepopsaný list a jako takovému se mi to líbilo docela dost! Přesto bych asi desítku nedal a trošku kritiky bych pánům z Telltale přeci jen na klávesnice nasypal.
Předvším hra samotná. Když si The Walking Dead přestane hrát na interaktivní seriál a je to hra, tak to není nejlepší herní zážitek pod sluncem. Ani zdaleka. Chození po prostředí je společně s neviditelnými zdmi docela otrava. Není to ve hře tak často, ale působí to spíš zbytečně, jako výplň, než jako zajímavý herní prvek. Navíc občas musíte jít směrem ke kameře, takže nevidíte kam jdete a může se stát, že se seknete o něco, co nevidíte. Pak se postava zasekne v rozkročené animaci, nehýbe se a jen tak odlevituje tam, kam jí ukážete.
No ták, Telltale! Tohle patří někam do devadesátých let, ne do roku 2012. Takovýhle kiks vás dokáže z jinak parádní atmosféry docela spolehlivě vytrhnout. Já bych byl vlastně rád, kdyby The Walking Dead vůbec nebyla „hra“, jen interaktivní seriál. Kdybych mohl ovlivňovat rozhovory a sem tam udělat nějaký qucik time event. Kdyby se vývojáři zbavili všeho toho chození a klikání na zbytečné předměty, které Lee komentuje. Dialogy, scénář a postavy jsou silnou stránkou hry a tak bych je dal do popředí klidně ještě víc.
Ne snad že by mi herní sekce vyloženě vadily, to chraň bůh, ale přišlo mi, že celkovému zážitku nic nepřidaly a rozhodně nebyly jeho vrcholem. Vždycky jsem byl rád, když nějaká delší herní pasáž skončila a já věděl, že teď se bude zase několik minut jenom povídat. A když se povídalo, bylo to pokaždé super. Tohle Telltale fakt trefili. Jak postavy, jejich motivace, dialogy, prostě všechno. Klobouk dolů a už se těším na druhou sezónu.
A až na jeden zásadní moment bych ani nemohl vytknout to, co vytýkám snad všemu – předvídatelnost… První sezónu jste asi už hráli všichni a tak lehce naznačím – jakmile dostane Clementine zbraň a bude se s ní muset naučit zacházet, trklo mě hned jak by to asi mohlo skončit, hlavně po událostech které tomu předcházely. A trefil jsem se. Ale to je jen malá piha na kráse a je možné, že skrze svá rozhodnutí a dialogy měl někdo konec úplně jiný. Podruhé se mi to ale hrát už popravdě nechce, i když bych rád viděl nějaké zásadně jiné volby.
Součástí první sezóny je i „bonusová“ epizoda 400 Days, kterou jsem teda moc nepochopil. Je tam několik úplně jiných postav, co postava to samostatná párminutová kapitola a v ní musíte udělat docela zásadní rozhodnutí. Problém je, že absolutně netušíte co to je za lidi, kdo jsou, kde se vzali, jakou mají návaznost na okolní svět… A tak je vám vcelku jedno co se komu stane nebo nestane, protože je neznáte a za těch pár minut si nemáte šanci k žádné z nich vybudovat sympatie.
400 Days je jinak v podstatě stejné jako hlavní hra, takže to vypadá dobře, hraje se to dobře, je to dobře napsané, všechno je ok. Jen je to kratičké a tak mi byl osud užaninevímkoho úplně buřt. Promítnou se osudy těchto postav do druhé sezóny? Co já vím. Ale čert vem tak trochu zbytečné 400 Days. První sezóna The Walking Dead byla fakt výborná a už se těším, až se druhá sezóna za nedlouho dokončí a hned se na ni vrhnu. Více takových!
Nejnovější komentáře